Travel Diary: Zanzibar

Je tu slibovaný článek o Zanzibaru! Jako téměř každý článek v této rubrice, tak i tentokrát pro vás sepisuji své dojmy ještě v letadle, po cestě domů, kdy mám všechny ty pocity ještě naprosto “čerstvé”. :) Zanzibar byl vlastně (pokud pominu Tunis a Egypt), mým vůbec prvním osobním zážitkem s Afrikou. Moje očekávání každopádně Zanzibar předčil a ten ostrov jsme si s rodinou zamilovali. Ovšem – musím také napsat, že Zanzibar má své dvě “stránky”. Jednu už dost komerční, kdy narazíte na poměrně plné pláže, přeplněné plážové bary, spoustu afrických prodejců čehokoliv a hlavně, mnoho turistů… Ten Zanzibar, který jsme měli možnost poznat i my, je stále kouzelný, s panenskou a syrovou africkou přírodou a je bez lidí, bez turistů, klidný… Celé je to o tom, kde a v jaké části ostrova se ubytujete. Rozhodně doporučuji pro ubytování vybrat menší resorty, místo hotelů plážové vilky, bungalovy, nebo “lodge”. Ten dojem z přírody a celkového kouzla Afriky je pak mnohem silnější. :) Ostrov jsme procestovali doslova “křížem krážem” – tak pokud se na Zanzibar chystáte, nebo dovolenou sem v budoucnu plánujete, třeba vám bude můj článek inspirací… :) Mám pro vás tipy na výlety, místa, kde se ubytovat a co si rozhodně nenechat ujít… A pokud vás cokoliv zajímá, určitě pište, ráda odpovím!
Zcela narovinu, Zanzibar je teď opravdu oblíbenou destinací, a to zejména z důvodu, že pro jeho návštěvu se nevyžadují testy na Covid. Což je v současné době žádané. Já mám na toto svůj názor – my na testy před odletem sem šli, jednak pro vlastní klid, že jsme negativní (kdo by chtěl, aby onemocněl na dovolené…), ale pak i proto, že jsme letěli přes Dubaj a zůstali jsme tu pár dnů. Pro cestu do Dubaje jsou stále testy nutné (testujete se před odletem z ČR na svoje náklady a pak také vás znovu testují zdarma po příletu do Dubaje, přímo na letišti). Ale jak píšu, i kdyby testy nevyžadovali ani do Dubaje, otestovat bychom se nechali – pro vlastní klid.
Možností, jak se dostat na Zanzibar, je rozhodně víc. Můžete buď z Prahy přes Katar, přes Dubaj, nebo z Vídně s Ethiopian Airlines. Cesta je to dlouhá, s tím počítejte, proto jsme si cestu tam rozplánovali se zastávkou v Dubaji. Zpět jsme letěli přes Katar, kde jsme přestupovali a pak rovnou do Prahy. Na cestu zpět, pokud letíte s Qatar Air, testy nepotřebujete (ale nesmíte vstoupit na území země (Katar), tzn. jen na letiště a zůstat v tranzitním prostoru). Doba na přestup byla necelé tři hodiny, lety na sebe dobře navazovaly.
První, co nás po příletu na Zanzibar zaujalo – žádné roušky. Člověk je už na ně tak nějak zvyklý, ovšem na Zanzibaru je nevidíte nikde, naposledy možná v příletové hale letiště. Z letištního personálu ovšem roušky nemá nikdo. Už pán, co nás vedl k autu vykřikoval, že Zanzibar je “covid free zone”, čemuž jsme se zasmáli. :) Je něco takového vůbec ještě někde na světě? :) Těžko se tomu věří, ale na Zanzibaru všichni shodně tvrdí, že nikde žádný covid není… Je to zajímavé, když se nad tím zamyslíte – Zanzibar nevyžaduje od turistů žádné testy a turistů sem proudí teď fakt hodně. Takže šance, že jim sem covid někdo zavleče, je poměrně velká… No, udělat si úsudek může každý sám. :) Zdejší vláda prohlašuje, že na Zanzibaru covid zkrátka není a jen psychologicky, na lidi, kteří zde nemají možnost kvalitní zdravotní péče, tyto optimistické informace a „nestrašení“ působí prostě dobře.
Ubytování – to jsme řešili poměrně dlouho a rozhodli se pro Tulii. Vlatně ubytování jsme podřizovali i termín naší cesty. Dovolené si vždy plánujeme sami, bez cestovky, takže – letenky přes letuska.cz a ubytování přes booking.com, airbnb, nebo i přímo přes hotel. Tulii jsme měli “v hledáčku” už dlouho, je to nádherný, malý resort, který patří Čechům, Češi zde žijí, pracují…
Tulia je opravdu dokonalá, udělalo to zde na nás neskutečný dojem a já si troufám tvrdit, že to bylo snad to nejkrásnější ubytování na světě, kde jsem kdy byla. Je to malý resort, kde je jen 16 bungalovů, všechny jsou v nádherné zahradě, přímo u moře. Co nás nejvíc okouzlilo byl přístup personálu a zaměstanců, Čechů i Afričanů. Je zde opravdu pohodová, rodinná atmosféra, není problém se na čemkoliv domluvit, super je, že tu jsou krajané – takže v takové dálce je to i fajn pocit, že tu máte někoho, kdo vám pomůže, když bude třeba, poradí, doporučí – to byla obrovská výhoda. Díky těmto lidem jsme dostali tolik super tipů, doporučení, rad…že bychom to v jiném hotelu jen těžko hledali. Moc jim chci za to touto cestou poděkovat, byli jste skvělí! :)
Mimo dokonalé prostředí, služby a celou řadu výhod, které Tulia nabízí (másáž v ceně, sportovní aktivity v ceně…), tak tu skvěle vaří. Oba jsme s manželem říkali, že tak dobré jídlo jsme dlouho nikde neměli, a to opravdu hodně cestujeme. :)
Já na každé zahraniční cestě jím vždy hlavně místní jídla, takže jsem ochutnala spoustu swahilských specialit, ryby, plody moře…no, vracím se rozhodně těžší, než jsem přiletěla. :)
Mimochodem, v Tulii jsou také praví Masajové, kteří zde žijí, pomáhají, vyrábí dárky, které jsme dostali na cestu domů… A je to zážitek je zde každý den vidět.
Možná víte, že na Zanzibaru je poměrně velký příliv a odliv, a to i několikrát denně. Jdou najít oblasti, kde tomu tak není (sever, pláž Nungwi), ale nám tento fakt rozhodně v Tulii nevadil. Koupat v moři se můžete, jen si musíte hlídat kdy – v hotelech bývají tyto informace s časy přílivu a odlivu vyvěšené, nebo si můžete stáhnout různé aplikace do telefonu, kde to budete vědět přesně.
Když je odliv – a ten je někdy i 300m, dá se chodit doslova po mořském dně. My se tak procházeli každý den, na tomto dně se vytvoří malé “tůňky”, kde se zachytí mnoho mořských živočichů. Máte tak možnost vidět nádherné hvězdice, ryby, mořské pavouky, okurky a mnoho tvorů, které jsme viděli vůbec poprvé v životě a o jejichž existenci jsme nic nevěděli. :)
Když byl odliv, po pláži chodili i místní, kteří nás zde prováděli, věděli, kde najít hvězdice, ryby, ukazovali nám různé zajímavosti, což bylo super.
Celou dovolenou jsme jako vždy pojali poměrně aktivně, takže jsme naplánovali mnoho výletů, nechali jsme si od Čechů v hotelu poradit, kam stojí za to jet, kam ne, co si nenechat ujít. Původně jsme měli v plánu přeletět na otočku do Tanzanie na safari, ale slečna v hotelu, Češka, která je na safari expert, nás přesvědčila, ať safari naplánujeme na více dnů, že to za to stojí – spojit Tanzanii s Keňou, Ugandou, přespat v přírodních parcích… Dali jsem na její rady a rovnou s ní naplánovali naši další cestu, na kterou se už teď těším. :) Výlety jsme si tedy teď užili jen po Zanzibaru.
Každopádně možnost dostat se na safari ze Zanzibaru do Tanzanie je – v hotelech vám zajistí vnitrostátní let, průvodce, co bude potřeba. Nejblíž je menší park Mikumi, ovšem ty nejkrásnější parky jsou na severu Tanzanie, Serengethi, Ngorongoro – kráter u hory Kilimandžáro. Sem je cesta ze Zanzibaru ale už delší a rozhodně to nejde zvládnout za jeden den. A byla by to i škoda.
Viděli jsme toho na Zanzibaru spoustu – začali jsme v parku Jozani, kde máte možnost vidět volně se pohybující opice. Žijí zde i opice druhu “kolobus”, které jinde, než na Zanzibaru nenajdete. Opice jsou krotké, ale pohladit se nenechají. :) V Jozani parku navštívíte i děštný prales, projdete se mezi kořeny stromů Mangrol – tyto stromy jsou pro Zanzibar velmi důležité, působí jako přírodní ochrana před přívaly vody. Jozani je určitě moc fajn výlet i pro děti.
Na severu ostrova u vyhlášené pláže Nungwi si pak můžete zaplavat v přírodním jezírku s velkými mořskými želvami. Je to rozhodně velký zážitek, želvy se vás dotýkají, krmíte je…
Co se týká pak pláže Nungwi, to byla právě ta komerční část ostrova, co nás nenadchla. Hodně turistů, pláže plné lidí, všude samí prodavači, bary… Ale každému se líbí něco jiného. Každopádně moře je i zde nádherné.
Navštívili jsme i vyhlášený Prison Island, kde žijí obří suchozemské želvy, staré až 200 let. Zanzibar kdysi dostal pár těchto želv darem ze Seychel a celou populaci si tu sami rozmnožili. Želvy můžete krmit, hladit, my měli možnost je vidět i při páření. :)
Prison Island je zajímavý, je zde původně plánovaná budova vězení, která ovšem nesplnila svůj účel. Když v roce 1893 vypukla na Zanzibaru epidemie cholery a planých neštovic, sloužil Prison Island a budova vězení jako karanténa – lidi sem odváželi, aby je selektovali od zbytku lidí.
Za výlet stojí i Stonetown, je to druhé největší město na Zazibaru (první je Zanzibar Town, kde je i letiště). Ve Stonetownu se projdete starými uličkami, je zde dům, kde se narodil Freddie Mercury…
Za zmínku rozhodně stojí muzeum otroctví. Zanzibar byl dřív centrem držení otroků pro celou střední a východní Afriku, odtud se otroci pak posílali do Asie, Indie… Uvidíte zde, v jakých podmínkách otroky drželi, měla jsem z toho mráz po zádech…
Měli jsme možnost nahlédnout i do místní školy, školky, to byl taky emotivní zážitek…
Za výlet určitě stojí i farma koření – Zanzibar je známý jako “ostrov koření”. Uvidíte, jak vypadá hřebíček, muškátový oříšek, skořice, vanilka…když rostou.
Tím nejkrásnějším výletem pro nás ovšem byl výlet na čtyřkolkách do vnitrozemí mezi domorodé obyvatelstvo. Tento výlet nám opět doporučili a celý zařídili Češi z ubytování, jinak bychom tuto možnost neměli. Bylo to neskutečné, dojeli jsme do vnitrozemské části ostrova, kde žije původní, domorodé obyvatelstvo v hliněných malých chatrčích, všude je spousta dětí…
Právě ty děti byly kouzelné, nakoupili jsme jim dárky, sešity a potřeby do školy, sladkosti, měly velkou radost. Měli jsme možnost vidět, jak se žije tady, stranou turistů.
Výlet obrovsky zapůsobil i na mé dva syny, kteří měli vůbec poprvé možnost vidět, že některé děti žijí v nesrovnatelných podmínkách, jako oni. Bez hraček, mobilů, videoher…a přesto jsou šťastní. Byla jsem moc ráda, že mí kluci dostali možnost tohoto srovnání a mohou si víc vážit toho, co mají.
Mezi domorodým obyvatelstvem jsme strávili několik hodin, navštívili jsme dvě vesnice, jednu v džungli a druhou na pláni a bylo to úchvatné, pro mě jeden z nejsilnějších zážitků mého života.
Zanzibar je nádherný, ale určitě doporučuji cestu sem dobře naplánovat, vhodně zvolit ubytování a užít si skutečně to pravé kouzlo této země, bez turistů, s jedinečnou atmosférou Afriky.
Videa a fotky z celé cesty jsem vám uložila do výběru příběhů na Instagramu @coolbrnoblog a pokud vás cokoliv zajímá, pište a ptejte se, ráda zodpovím! :)