Rozhovor: Kateřina Liďáková, členka činohry NdB
Činoherní scéna brněnského Národního divadla představuje své herce aktuálně v rámci portrétní kampaně #jsemČinohra, jejímž cílem je přiblížit jednotlivé členy souboru – a dát publiku najevo, jak zajímavé a výrazné umělce mohou v jednotlivých hrát vidět, zažít. Každý z herců je osobností, na kterou se vyplatí zajít, a to ať už do Mahenova divadla, nebo do Reduty.
Je mi tak ctí vám jednu z velmi zajímavých hereckých osobností činohry představit, a to v rámci svého následujícího rozhovoru.
Měla jsem možnost zeptat se na pár otázek herečky Kateřiny Liďákové, která aktuálně působí v mnoha hrách nejen scény Národního divadla Brno.
Kateřina Liďáková je absolventkou Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, 16 let působila v Městském divadle ve Zlíně, kde byla jednou z hvězd místní scény – zahrála si zde přes 45 rolí v různých žánrech. Dvakrát se ocitla v širší nominaci na Cenu Thálie – za výkon v roli Jeleny v inscenaci Strýček Váňa (2010) a za roli Uny v inscenaci Blackbird (2017). Od minulé sezóny je členkou činoherní scény NdB, mimo jiné zde ztvárnila Vasilisu Karpovnu v Gorkého Na dně, Olivii ve Večeru tříkrálovém, Isabelu ve Lháři nebo Olgu ve Třech sestrách.
Dobrý den, Kateřino, předem děkuji za Váš čas a za poskytnutý rozhovor.
Kateřino, od minulé sezóny jste členkou hereckého sboru brněnského Národního divadla. Ve kterých hrách Vás mohou diváci aktuálně vidět?
Dobrý den, těch her je opravdu spoustu, ale zkusím vyzdvihnout některou – co se týče třeba Reduty, tak tam je na prvním místě naše novinka, která se jmenuje (R)Evoluce a je to hra z budoucnosti – z doby cca za 20 let. Ve hře nechybí například zapojení umělé inteligence do běžného života, u lékaře si můžete namodifikovat budoucí dítě tak, aby vám vyhovovalo… Tato hra mě opravdu baví, je to takový dystopický kabaret, s písničkami…na tuto hru bych chtěla diváky opravdu pozvat.
Která z rolí – ve kterém z představení, kde aktuálně působíte, je Vám osobně nejbližší, kterou si Vy osobně nejvíce užíváte?
Určitě mám moc ráda postavu právě ve hře (R)evoluce, pak jsem nezmínila věci v Mahence, tak tam bych pozvala na Lháře, což je hra stará několik století, ale povedlo se udělat perfektní překlad a hru přetavit do současnosti, hra tedy promlouvá naším dnešním jazykem.
Naopak, které aktuální ztvárnění pro Vás bylo nejnáročnější, nebo obtížně uchopitelné?
Je to postava ve hře, kterou hrajeme v divadla Kam jdeš – to jsme založili spolu s mým manželem. Můj muž mi dal asi před rokem přečíst knihu, která je původně slovenská, od slovenské autorky Nikol hoch Holzerové. Ta napsala svůj autobiografický příběh o tom, jak měla mezi 12. a 18. rokem vztah se svým učitelem. Přesně o tom je ta hra – jmenuje se Tento pokoj se nedá sníst. Hraju přímo hlavní postavu, jedná se o monodrama, je to tedy hra pouze o jednom herci. To bylo velmi náročné se do této postavy „dostat“.
To věřím, že musí být náročné. Co Vám pomáhá se do charakteru těchto náročných postav co nejlépe vcítit? Nepřenáší si pak herec tyto náročné role, jejich rozpoložení, problémy…také do současného života?
Pokud zůstanu u té výše uvedené hry, tak tam už to prožívám vždy týden, nebo pět dní dopředu před představením. Pro mě je nejtěžší vždy ten moment těsně před začátkem hry, když už pak představení probíhá, tak už je to určitá úleva. A na konci představení už zkrátka umím tu postavu od sebe odstřihnout, už jsem si její příběh prožila a nemám důvod si jej nést dál.
Máte za sebou již velmi pestrou hereckou kariéru, účinkovala jste v Národním divadle moravskoslezském, byla jste i členkou souboru Městského divadla Zlín. Máte představu, kolik různých rolí jste již ztvárnila?
Určitě jich je přes 50.
Na kterou z těchto rolí nejraději vzpomínáte?
Těch je hodně, já jsem měla opravdu štěstí na zajímavé, krásné role. Ve Zlíně jsem působila 16 let, což je dlouhá doba, tam jsem si zahrála Julii, Roxanu ze Cyrana, v Žítkovských Bohyních, pak bych zmínila určitě inscenaci Blackbird, to bylo hodně komorní drama – za tuto roli jsem pak získala i širší nominaci na Thálii…
Každá z rolí i her, ve kterých hrajete, je jiná. V jaké pozici, v jakém žánru se osobně cítíte nejlépe?
Vždy říkám, že mě těší, že se mi podařilo „nespadnout do žádné škatulky“, to, že můžu být platná a mohu hrát jak v komediích, tak i dramatech, tak to beru za svoji největší devízu.
Co považujete za svůj největší úspěch – v rámci herecké kariéry? Byly to dvě širší nominace na Cenu Thálie, za role Jeleny v inscenaci Strýček Váňa a za roli Uny v inscenaci Blackbird?
Ano, na tyto hry vzpomínám velmi ráda, ale asi mou metou je výše zmíněné monodrama. Bylo to pro mě výzvou, už i jenom si to přečíst, uvědomila jsem si, že tato role bude opravdu těžší.
Vrátíme se k vašemu působení v činoherní scény brněnského Národního divadla. Jaké zde aktuálně připravujete role – třeba i v rámci nějakých novinek, které budou mít premiéru?
Upřímně, tato sezóna je pro mě opravdu velmi pestrá, těch rolí je mnoho, mám 4 premiéry v Národním divadle Brno, do toho jsem přebírala roli za jednu těhotnou herečku a k tomu mám ještě svou premiéru monodramatu. To je 6 premiér na jednu sezónu, 5 z nich na scéně NdB, 1, monodrama v našem divadle Kam jdeš.
Nejvíc se těším na věc, kterou jsme nyní rozpracovali – na inscenaci Pokojíček, premiéra bude 12. dubna v divadle Reduta.
Do divadla Kam jdeš bych pak pozvala na hru Válka Roseových nebude, tuto hru jsme napsali s mým manželem, tato hra je o nás – je to drama terapie v plném rozsahu. :) Jedná se o komedii s přesahem, u které si divák třeba i něco uvědomí – návštěvu doporučuji ideálně párům. :)
Tuto hru, jak jste zmínila, hrajete v divadle Kam jdeš, které jste v roce 2023 založili s manželem, divadlo působí v rámci divadla Koráb. Co Vás k založení divadla vedlo?
Touha hrát Válku Roseových nebude na jevišti dál, kdy jsme skončili v divadle ve Zlíně vedla k tomu, že jsme se zamýšleli kde tuto hru dál hrát. A jak už to tak bývá, naši přátelé nás nasměrovali právě na divadlo Koráb, kde nám pan Koráb nabídl možnost vyplnit tento prostor v rámci večerních představení, neboť scéna divadla Koráb působí hlavně dopoledne, v rámci představení pro děti.
Závěrem, jaký je Váš osobní herecký sen? Ať už se jedná třeba o nějakou postavu, kterou byste ráda ztvárnila, nebo o hru, ve které byste ráda hrála…
Víte, já asi nemám žádný takový sen, jsem velmi vděčná za to, co mi přichází do mého profesního života. Mám pocit, že to ani jinak nejde v mém případě, měla jsem už možnost si zahrát mnoho krásných rolí a moc si toho vážím.
Děkuji za rozhovor, ať se Vám daří!
Profil herečky Kateřiny Liďákové na stránkách NdB, včetně seznamu her, kde je Kateřina aktuálně obsazena:
ODKAZ: ČINOHRA NDB / web
ODKAZ: ČINOHRA NDB / facebook
ODKAZ: ČINOHRA NDB / instagram