Deník. Jsem dobrá máma?

Jsem dobrá máma? Věřím, že podobnou otázku si asi občas položíme my všechny, holky, co máme děti… Být mámou, dobrou, plnohodnotnou, která své děti miluje, vychovává a vede tak, aby z nich vyrostly kvalitní lidé, je, alespoň podle mě ta nejtěžší životní role a výzva. Navíc, když chcete zároveň pracovat a nějaký ten čas věnovat i samy sobě…. Jak to celé vidím já a jak mě role mateřství učí nastavovat životní priority? O tom je moje dnešní deníkové povídání… :)

Řeknu vám, na moment, až budu mít děti, jsem se vždycky hrozně moc těšila a měla jsem o té životní fázi už dřív nějak jasně dané představy. Věřila jsem tomu, že to bude poměrně snadné, že budu svým dětem rodičem a kamarádem zároveň a že výchova půjde tak nějak automaticky, snadno a že nebude těžké se zároveň věnovat i jiným věcem, než jen dětem…

No, co si budeme povídat, realita a to, co očekáváme, se často dost liší. A já dnes zpětně vidím, že v celé řadě věcí jsem se mýlila…

Najít si soulad ve svém životě v čase, který věnujeme dětem,  který věnujeme partnerovi, práci, domácnosti, rodině…to je opravdu náročné a věřím, že vám nikdo neporadí v tom, co je správně a co ne. I to vede právě k občasnému zamyšelní, zda svou roli mámy zvládáte a plníte správně a na 100%.

Když se mi narodil první syn, žebříček priorit se mi nějak tak automaticky přeskládal a na prvním místě bylo samozřejmě dítě. Ale…i přes to jsem měla stále své nároky a zažité představy, jak by co mělo fungovat a vypadat…

Konkrétně – byla jsem vždy až doslova „pedant“ na pořádek. Nikde ani drobek, žádné rozházené věci doma, všechno muselo mít svůj systém. Třeba jsem byla až posedlá žehlením, žehlila jsem doma snad všechno, kromě ponožek. :)

Postupem času, když přišel na svět později i druhý syn, jsem si všímala, jak od svých zažitých potřeb postupně upouštím.

Na prvním místě byly a jsou u mě vždy děti. Těm přizpůsobuji absolutně vše a snažím se, abych se jim věnovala dostatečně a tak, aby i ony cítily, že tu pro ně jsem. Ovšem, najít tu správnou „symbiózu“, aby vám zbyl čas i na jiné věci, to je těžké a asi se nejde řídit nějakým pevně daným návodem a pravidly.

Nejsem třeba už dávno ten typ ženy „kariéristky“ – svou práci mám ráda, baví mě, ale stále je pro mě zásadnější čas strávený s rodinou. Proto pracuji jen když jsou děti ve škole a školce a jindy minimálně. Také jsem upustila od své šílené pořádkumylnosti. :) Samozřejmě pořádek potřebuji doma mít stále, ale nějaký ten drobek na zemi už mě tak „nerozhodí“. :) A žehlení? Teď už jen to nejnutnější! :) Naopak si chvíle volna snažím užívat i jinak – třeba časem věnovaným sama sobě. Začala jsem opět číst knížky, snažím se i víc odpočívat…

Protože i to je důležité – přece jen, spokojená a zrelaxovaná maminka je dětem tím nejlepším… ;)

A jak to máte, maminky, se zvládáním své mateřské role vy? Věříte, že jste dobré mámy, nebo je něco, co byste třeba rády změnily?