Deník. Jak být šťastným člověkem?
Dnes v mé deníkové rubrice až filozofické téma! :) Nedávno jsem se totiž dostala k úvaze, jak moc šťastný člověk jsem a že žiju vlastně šťastný život. A že to mé štěstí utváří relativně obyčejné věci, které jsou součástí života každého z nás. A tak jsem si řekla, že sepíšu pár svých osobních tipů „jak se stát šťastným člověkem“. Třeba vás můj dnes opravdu hodně optimistický článek minimálně příjemně naladí – takhle při pondělí… :) Ať se vám hezky čte…;)
Možná si říkáte, že moje štěstí tvoří hlavně ty povrchní, ovšem také důležité, „hmotné statky“, ale věřte, není to tak… Troufám si o sobě tvrdit, že jsem šťastným člověkem, ovšem, mé štěstí je odrazem radosti z relativně obyčejných věcí, které jsou součástí dnů každého z nás – jen si tyto věci možná mnoho z nás neuvědomuje.
Víte, ač se to možná nezdá a možná si to ani o mně nemyslíte, zažila jsem v životě už takové chvíle, kdy jsem si sáhla opravdu na dno. Zažila jsem ne zrovna pěkné věci, o kterých vám tu jednou, až seberu odvahu, napíšu, ocitla jsem se i bez peněz, práce, vím, jaké to je, začínat znovu, jinde, od nuly… Můj život, jak jsem tu už i v rámci této rubriky psala, by občas vydal na dobrodružný román, i když – a díky bohu – je už několik let v poměrně poklidné fázi, ve které bych ráda co nejdéle zůstala… :)
Být šťastným člověkem a dokázat se radovat ze života – to jsem neuměla vždycky, ale naučila jsem se to, dospěla jsem k tomu. Důsledkem zkušeností – a hlavně, těch negativních. Právě na negativní zážitky ze života se dnes dívám jako na „velice přínosnou školu“ a jsem díky nim, řekla bych, lepším člověkem.
Nedávno, když jsem si svůj šťastný život opět uvědomila, což mimochodem dělám velice často, zamyslela jsem se nad podněty, které mi můj život dělají pravě tím šťastným. A řekla jsem si, že je pro vás sepíšu – třeba vám taky do života pustí trochu optimismu a radosti. Tady jsou…
- zkuste se naučit radovat se z (relativních) maličkostí. Ráno vstanete, vidíte svítit sluníčko, vidíte svoje děti vstávat z postele – uvědomte si to štěstí, že je vidíte, zdravé, že je vůbec máte… Mějte radost z toho, že máte kolem sebe přátele – ať jich je spousta, nebo jeden opravdový, ten pocit, že se máte komu svěřit, když je vám úzko, je k nezaplacení. Mějte radost z chvilek, které vám přináší potěšení – ať jsou to chvíle, kdy uléháte do postele a usínáte, nebo si sedáte k dobrému obědu…
- naučte se „na něco se těšit“. Když se nad tím zamyslím, vlastně se pořád „na něco těším“, to k životu opravdu hodně potřebuju. :) Když jsem byla malá, těšila jsem se na prázdniny, na Ježíška, na babičku, až přijede, nebo na vysněný dárek. Dnes se těším úplně stejně a když jdu večer spát, vždycky si řeknu, na co se ten druhý den těším – třeba na to, až budu s dětmi vařit večeři, až půjdeme spolu s klukama na houby, což nás děsně baví :), až se dokoukám na film, který jsem ten den nestihla, až si dám večer v klidu sklenku vína, až se naložím do vany…
- odměňujte se. Zní to až divně – ale sama se sebou vedu „odměnový systém“ :), který mi taky dělá život hezčí. :) Když se mi něco fakt povede a jsem v nějaké ohledu sama se sebou spokojená, odměním se – třeba si koupím něco na sebe, nebo si dám ve své oblíbené cukrárně dort, zajdu si na masáž…
- naučte se mít sami sebe rádi. Nejsem žádný „narcis“, ale věřím tomu, že člověk musí mít sám sebe rád a musí být sám se sebou spokojený. To se pak hodně odráží na tom, jak se chová k ostatním. A pokud vám na vás něco vadí, zkuste s tím začít pracovat. Uvidíte, že už jen vůle „s tím něco dělat“ vaše vnímání sama sebe hodně změní. :)
- odstřihněte ze svého života lidi, kteří vás „vysávají“. V životě jsem narazila na lidi, kteří mě psychicky až „vysávali“, ničili… Nicméně, jako člověk jsem povahou „lidumil“ a měla jsem velký problém říct někomu „DOST“. V tu chvíli, kdy jsme to dokázala, se mi strašně moc ulevilo – takže, od lidí, se kterými se necítíte sami dobře, běžte dál.
- netrapte se malichernostmi. Moje maminka vždycky říká: „když nejde o život, tak jde o ho..o. A má pravdu.
- zkuste jen tak udělat někomu ve svém okolí občas radost. Toto mě naučila jedna moje výborná kamarádka, která si prostě jen tak, z ničeho nic vzpomene a třeba mi pošle nějakou maličkost. A tak jsem začala dělat to samé. A pocit, že někoho potěšíte, zahřeje. :)
- zahřeje také pocit, když pomůžete. Nikdy jsem se v charitativních věcech moc nerealizovala, až jsem se seznámila se Zdeňkem, mým kamarádem, který už dlouho a na své vlastní triko pomáhá, kde to jen jde. A já se k němu přidala. Zkuste to a udělejte dobrý skutek. Uvidíte, že budete mít hned šťastnější den.
- A na závěr – jasně, jsou dny, kdy se nedaří a je „všechno špatně“. I já takové dny mám a nemám je vůbec ráda. Ale vím, že bude zase líp. Jednou jsi nahoře a jednou dole. To platí – a pro nás všechny. A věřte, je v naší moci mít těch špatných dnů co nejmíň… :)
Tak ať se vám žije…s úsměvem. ;)